Kompetence učitele představují soubor znalostí, dovedností, postojů a hodnot, které jsou nezbytné k vykonávání učitelského povolání na profesionální úrovni. Z hlediska současné pedagogické teorie se rozlišuje několik rovin učitelských kompetencí – od odborných znalostí v příslušném předmětu přes didaktické schopnosti až po sociální a komunikační kompetence. Moderní pojetí kompetencí však zahrnuje také morální a etickou dimenzi učitelské profese, tedy schopnost působit jako vzor v otázkách spravedlnosti, empatie a společenské odpovědnosti.
Odborné kompetence učitele zahrnují komplexní znalost vlastního vyučovaného oboru, jeho aktuálních trendů a kontinuální profesní rozvoj. Důležitou součástí je ovšem také didaktická kompetence – schopnost volit vhodné vyučovací metody a strategie, přizpůsobovat výuku individuálním potřebám žáků a aktivně reflektovat a hodnotit průběh i výsledky vzdělávacího procesu. V době digitalizace školství učitel navíc musí zvládat práci s informačními technologiemi a efektivně je zapojovat do výuky tak, aby podporoval rozvoj digitální gramotnosti žáků.
Neméně podstatné jsou sociální a komunikační kompetence, neboť učitel vystupuje nejen jako odborník, ale i jako facilitátor skupinové dynamiky v třídě, motivátor a mediátor možných konfliktů. Schopnost empatie, motivace a podpora sociálně emočního rozvoje žáků, včetně práce s diverzitou, integrací a inkluzí, patří rovněž k základním pilířům profesních kompetencí učitele. Prostřednictvím těchto komplexních kompetenčních rámců učitel napomáhá nejen rozvoji vědomostí a dovedností žáků, ale významně ovlivňuje i jejich sociální a hodnotové směřování v kontextu celoživotního vzdělávání.
PhDr. Pavel Bartoš, LL.M., DBA (Evropská akademie vzdělávání / European Academy of education)