Formativní hodnocení je přístup k hodnocení žáků, který se v posledních dekádách stal předmětem intenzivního zájmu vzdělávacích teoretiků i pedagogické praxe. Na rozdíl od tradičního sumativního hodnocení, jehož cílem je shrnout a ohodnotit dosažené výsledky žáků v určitém časovém okamžiku (například známkou či závěrečným testem), je cílem formativního hodnocení především podporovat proces učení. Formativní hodnocení se zaměřuje na poskytování zpětné vazby žákovi během procesu osvojování nových poznatků a dovedností. Tato zpětná vazba má být konstruktivní, konkrétní a směřovat k tomu, aby žák vlastními silami porozuměl svým silným i slabým stránkám a mohl svou činnost aktivně korigovat.
Klíčovým znakem formativního hodnocení je jeho dynamika a zapojení žáka do samotného procesu hodnocení. Učitel zde užívá různé metody, například pozorování, rozhovor, sebehodnocení a vzájemné hodnocení mezi žáky, checklisty nebo portfolia. Velmi důležitou součástí je nastavení jasných a srozumitelných kritérií úspěchu, s nimiž jsou žáci předem seznámeni. Formativní hodnocení tedy neslouží pouze ke stanovování výsledků, ale k diagnostice aktuálního stavu vědomostí a dovedností každého žáka s cílem optimalizovat další vzdělávací kroky, a to často i individuálně podle potřeb jednotlivce.
Výzkumy prokazují, že formativní hodnocení může významně přispět ke zvýšení motivace žáků, jejich vlastní zodpovědnosti za učení i hloubce porozumění učivu. Zejména u mladších dětí a žáků motivovaných výkonem se formativní přístup osvědčil také v prevenci školního neúspěchu. Implementace formativního hodnocení však od pedagogů vyžaduje nejen osvojení specifických postupů a metod, ale i změnu celkového přístupu k hodnocení a vnímání učebního procesu jako soustavné, zpětnovazebné aktivity. Formativní hodnocení tak představuje moderní a efektivní strategii, která přenáší důraz od pouhého hodnocení výsledků k podpoře procesu samotného učení a růstu žáka.
PhDr. Pavel Bartoš, LL.M., DBA (Evropská akademie vzdělávání / European Academy of education)