Návratnost investice do vyššího vzdělání: Jak se změnila hodnota diplomu v dnešní době?
V době, kdy se vysokoškolské studium stává stále nákladnější záležitostí a trh práce prochází dynamickými změnami, vyvstává otázka, do jaké míry se vyplatí investovat čas a finanční prostředky do získání vysokoškolského diplomu. Tradičně platilo, že vysokoškolské vzdělání bylo vstupenkou k vyšším příjmům i lepším pracovním příležitostem. Avšak v posledních letech se ukazuje, že situace je složitější a rozhodnutí o studiu na vysoké škole je potřeba vnímat individuálně i v širším kontextu.
Finanční a časové náklady studia
Výdaje spojené s vysokoškolským vzděláním tvoří nejen školné a poplatky (zejména na soukromých institucích či při studiu v zahraničí), ale i náklady na bydlení, studijní materiály a obětovaný příjem z doby věnované studiu. Pro mnoho studentů i jejich rodičů jde o významnou investici, která se mnohdy splácí řadu let po nástupu do zaměstnání. V ČR jsou sice veřejné školy zpravidla bez školného, avšak studie ukazují, že průměrné roční náklady studenta dosahují desítek tisíc korun. Přesto většina statistik potvrzuje, že vysokoškolské vzdělání zůstává v průměru rentabilní – absolventi vysokých škol dosahují vyššího výdělku (ČSÚ uvádí v roce 2023 medián o cca 10–15 tisíc Kč měsíčně víc oproti středoškolákům) a mají nižší riziko nezaměstnanosti.
Proměna hodnoty diplomu
Je však diplom zárukou lepšího uplatnění vždy a všude? V některých oborech nadále platí vysoká poptávka po vysokoškolských odbornících (například v IT, technických vědách, zdravotnictví), avšak u jiných – zejména v humanitních a některých ekonomických směrech – je trh nasycen a zaměstnavatelé více oceňují praxi či konkrétní dovednosti. Pro absolventy bez relevantní praxe tak může být nástup na trh práce složitější, což vede k prodlužování doby hledání zaměstnání nebo k nutnosti přijmout méně kvalifikovanou práci. Sílí také trend celoživotního vzdělávání, kdy se očekává průběžné zvyšování kvalifikace v průběhu celé kariéry.
Alternativní cesty ke kvalifikaci
Zajímavou proměnou poslední doby je nárůst uznávaných alternativ ke klasickému studiu. Stále větší prestiž mají profesní kvalifikace dle Národní soustavy kvalifikací, specializované rekvalifikační kurzy či prestižní online certifikace (například IT certifikáty, projektový management, digitální marketing). Online vzdělávací platformy, jako Coursera, Udemy nebo český Seduo, zpřístupnily kvalitní kurzy často i zdarma, s možností získat uznávaný certifikát za zlomek ceny vysokoškolského studia. Firmy u některých pozic dokonce preferují kombinaci praxe a těchto certifikátů před klasickým diplomem. Tento trend lze pozorovat nejvýrazněji v technologických oborech.
Budoucnost a volba cesty
Návratnost investic do vzdělání zůstává stále vysoká – především v technických, přírodovědných a zdravotnických odvětvích. Zároveň se však stále více vyplácí přemýšlet o studiu strategicky a zvažovat také kratší, prakticky orientované vzdělávací cesty – především tam, kde trh práce rychle reaguje na poptávku po nových dovednostech. Ideální strategií je často kombinace formálního vzdělání a rozvoje konkrétních, praxí ověřených dovedností, které lze validovat i jinak než diplomem. V každém případě platí, že investice do vzdělání – ať už tradičního či moderního typu – je pro většinu lidí stále klíčovým krokem k lepšímu osobnímu i profesnímu životu. Výběr správné cesty je však stále více otázkou individuální volby, podložené informovaným rozhodnutím a znalostí aktuální situace na trhu práce.
PhDr. Pavel Bartoš, LL.M., DBA (Evropská akademie vzdělávání / European Academy of education)