Proč by školy měly zavést programy mediální gramotnosti do svého kurikula a jak může pomoci studentům v digitální éře?
V digitálně propojeném světě 21. století, kde mají žáci i dospělí přístup k bezprecedentnímu množství informací, stává se schopnost rozpoznat důvěryhodné zdroje a kriticky posuzovat přijaté zprávy klíčovou dovedností. Mediální gramotnost, tedy schopnost rozumět a analyzovat sdělení z médií, orientovat se v jejich struktuře a vnímat jejich vliv na veřejné mínění, dnes patří mezi základní kompetence, které by měla mít každá generace.
Význam mediální gramotnosti pro dnešní studenty
Mediální prostředí se v posledních letech zásadně proměnilo – informace se šíří okamžitě, a to napříč platformami, často bez možnosti ověřit jejich pravdivost. Studenti jsou denně vystaveni obsahu, jehož přesnost, etičnost a objektivita jsou často diskutabilní. Právě zde má mediální gramotnost zásadní význam. Učí studenty kritickému myšlení, schopnosti analyzovat text, obraz, video i zvukový obsah, rozpoznat manipulaci a rozeznat věrohodnou informaci od dezinformace či reklamy.
Podpora kritického myšlení a odpovědného chování
Zařazení mediální výchovy do výuky přispívá k vytváření nezávislého úsudku a schopnosti samostatně rozhodovat. Důraz na diskusi, argumentaci a vyhodnocování mediálních sdělení rozvíjí kritické myšlení – klíčovou kompetenci, kterou uvádí jako nejdůležitější pro pracovní i osobní život mnoho zaměstnavatelů. Výsledkem je ostražitější a informovanější společnost, kterou je obtížnější zmanipulovat.
Implementace mediální gramotnosti ve školách
Úspěšná výuka mediální gramotnosti by měla být propojena s běžným kurikulem. Výborným příkladem mohou být projektové dny, v rámci kterých studenti sami vytvářejí školní časopis, blog nebo rozhlasový spot a následně analyzují, jaký dopad mají jejich sdělení na spolužáky. Některé školy v ČR již spolupracují s profesionálními novináři, zástupci rádia či mediálních domů, kteří pomáhají žákům orientovat se v žurnalistických žánrech a hledání relevantních informací.
Praktickou ukázkou je například spolupráce gymnázií s veřejnoprávními médii, kde studenti absolvují workshopy zaměřené na ověřování faktů (tzv. fact-checking), identifikaci hoaxů nebo tvorbu vlastních mediálních sdělení. Tyto aktivity nejen že prohlubují znalosti, ale dovedou zprostředkovat i motivaci ke vzdělávání – žáci vidí konkrétní výsledky své práce a pochopí, jak funguje mediální forma i obsah.
Přínosy pro studenty v digitální éře
Vedle ochrany před dezinformacemi vede mediální výchova studenty k odpovědnému vystupování na sociálních sítích. Naučí se základům digitální bezpečnosti a ochraně osobních údajů, což je v době online prostředí zásadní. Mediální gramotnost podporuje schopnost argumentace a veřejného vystupování, přispívá ke zlepšení jazykové i interpersonální dovednosti.
Zařazení mediální gramotnosti do školního vzdělávání již doporučuje také Evropská komise a Státní pedagogický ústav. Moderní školy mají šanci vychovávat generaci žáků, která si bude umět tvořit vlastní názor a konstruktivně přistupovat k informacím, které jí digitální éra nabízí. Zavedení mediální výchovy do kurikula už tak nelze vnímat jako nadbytečný doplněk, ale jako základní prvek přípravy na život ve světě plném informací.
PhDr. Pavel Bartoš, LL.M., DBA (Evropská akademie vzdělávání / European Academy of education)