Publikace Starting Strong a navazující činnost sítě OECD pro předškolní vzdělávání a péči o děti výrazně přispěly k mezinárodní diskusi o tom, jak vytvářet kvalitní systémy podpory dětí v raném věku. Na základě zkušeností členských zemí OECD byly postupně identifikovány oblasti, které mají zásadní význam pro vzdělávání, rozvoj a wellbeing dětí i pro podporu rodin.
Při příležitosti 25 let projektu OECD„Formujeme budoucnost: Proměňujeme životy prostřednictvím předškolního vzdělávání a péče o děti“ (Shaping the Future: Transforming Lives through Early Childhood Education and Care) OECD zmapovala hlavní reformy, které v jednotlivých zemích přispěly k rozvoji systémů předškolního vzdělávání a péče.
V dalším textu budeme používat zkrácené označení projekt OECD „Formujeme budoucnost“. Tento projekt seskupuje reformní úsilí jednotlivých zemí do pěti základních oblastí:
Dostupnost (Accessibility) – zajištění dostatečné a finančně dostupné nabídky služeb pro všechny rodiny.
Kvalita (Quality) – podpora kvalitního vzdělávacího prostředí, kurikula, pedagogické práce a hodnocení kvality.
Rovnost a inkluze (Equity and Inclusion) – podpora rovných příležitostí pro všechny děti.
Integrace (Integration) – propojení vzdělávání, péče a návazných služeb pro děti a rodiny.
Odolnost systému (Resilience) – schopnost systému reagovat na společenské změny, demografický vývoj i nové potřeby rodin a pedagogů.
Právě integrace patří k nejdéle diskutovaným doporučením OECD. Organizace dlouhodobě upozorňuje, že dítě nevnímá hranice mezi péčí, výchovou a vzděláváním. Potřebuje kontinuitu vztahů, zkušeností a podpory. Kvalitní systém proto nemůže být tvořen izolovanými institucemi, ale musí vytvářet propojené prostředí, které dítě provází od raného věku až po vstup do základního vzdělávání.
Česká republika: silná tradice mateřských škol
Česká republika vstupovala do 21. století s jednou významnou výhodou. Předškolní vzdělávání zde mělo dlouhou tradici a hustou síť mateřských škol. Zatímco některé země OECD řešily především budování dostupných služeb pro děti, český systém se mohl opřít o instituci mateřské školy jako stabilní součást vzdělávací soustavy.
Po roce 1989 však začaly být stále zřetelnější nové výzvy. Proměňovaly se potřeby rodin, rostl důraz na sladění pracovního a rodinného života, objevovala se větší pestrost forem péče o děti a zároveň sílil požadavek na podporu dětí již od nejútlejšího věku. Vedle otázky dostupnosti tak začala být stále důležitější otázka propojenosti jednotlivých služeb.
Právě zde nacházíme přímou vazbu na doporučení OECD týkající se integrovaných systémů raného vzdělávání a péče. OECD dlouhodobě upozorňovala, že efektivní podpora dětí vyžaduje spolupráci vzdělávacího, sociálního i zdravotního sektoru a dostatečnou návaznost mezi jednotlivými službami pro rodiny s dětmi.
Povinný poslední rok a posílení dostupnosti
Mezi nejvýznamnější reformy posledních let zařadila Česká republika do přehledu OECD zavedení povinného posledního roku předškolního vzdělávání, které vstoupilo v platnost od školního roku 2017/2018. Současně bylo posíleno právo dítěte na přijetí do spádové mateřské školy. Cílem bylo zvýšit účast dětí v předškolním vzdělávání, podpořit připravenost na vstup do základní školy a snižovat vzdělávací nerovnosti již před zahájením povinné školní docházky.
Toto opatření lze současně chápat jako krok posilující návaznost mezi předškolním a základním vzděláváním, tedy jednu z klíčových součástí integrovaného přístupu doporučovaného OECD.
Propojování mateřských škol a dětských skupin
Za další významný krok označuje OECD reformu účinnou od roku 2025, která garantuje dítěti od tří let přístup ke službám rané péče a vzdělávání. Pokud obec není schopna zajistit místo v mateřské škole, může být dítěti nabídnuto místo v dětské skupině nebo vzniká nárok na finanční kompenzaci. Reforma současně posiluje odpovědnost obcí za zajištění dostupnosti služeb a podporuje spolupráci mezi mateřskými školami a dětskými skupinami.
Právě tento krok OECD výslovně označuje za důležitý příspěvek k vytváření integrovanějšího systému předškolního vzdělávání a péče v České republice. Namísto odděleného fungování jednotlivých typů zařízení se posiluje jejich vzájemná provázanost a společná odpovědnost za dostupnost služeb pro rodiny.
Integrace jako každodenní praxe
Integrace však není pouze otázkou legislativy nebo organizačního uspořádání systému. V každodenní praxi mateřských škol znamená především spolupráci.
Týká se komunikace mezi mateřskou školou a rodinou, spolupráce s poradenskými zařízeními, návaznosti na zdravotní a sociální služby i vytváření plynulého přechodu dítěte do základní školy. Právě v těchto oblastech OECD opakovaně zdůrazňuje význam meziresortní spolupráce a sdílené odpovědnosti za rozvoj dítěte.
Pro české mateřské školy není tento přístup zcela nový. V posledních letech se však stále více ukazuje, že podpora dítěte vyžaduje širší spolupráci více aktérů než dříve. Mateřská škola se tak stále častěji stává místem, kde se propojují vzdělávací, sociální i poradenské služby ve prospěch dítěte a jeho rodiny.
Závěrem
Doporučení OECD vytvářet integrované systémy předškolního vzdělávání a péče neznamená pouze spojovat instituce nebo měnit organizační struktury. Jeho podstatou je vytvářet prostředí, v němž dítě prožívá svůj rozvoj jako plynulý celek a kde na sebe jednotlivé formy podpory navazují.
Česká republika vstupovala do této debaty s dlouhou tradicí mateřských škol, současně však musela reagovat na nové potřeby rodin a společnosti. Reformy posledních let ukazují, že směřování doporučované OECD se v českém prostředí postupně promítá do konkrétních opatření zaměřených na dostupnost služeb, návaznost vzdělávacích stupňů i spolupráci mezi jednotlivými poskytovateli péče a vzdělávání.
V příštím dílu seriálu se zaměříme na druhou z klíčových oblastí identifikovaných OECD – kvalitu kurikula. Podíváme se na vývoj pojetí předškolního vzdělávání v českých zemích během posledních sta let a na to, jak se proměňovaly cíle mateřské školy, role učitelky i představy o tom, co se dítě učí a jak se učí.
Zdroje
OECD (2001). Starting Strong: Early Childhood Education and Care. Paris: OECD Publishing.
OECD (2006). Starting Strong II: Early Childhood Education and Care. Paris: OECD Publishing.
OECD (2012). Starting Strong III: A Quality Toolbox for Early Childhood Education and Care. Paris: OECD Publishing.
OECD (2017). Starting Strong V: Transitions from Early Childhood Education and Care to Primary Education. Paris: OECD Publishing.
OECD (2021). Starting Strong VI: Supporting Meaningful Interactions in Early Childhood Education and Care. Paris: OECD Publishing.
Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy ČR (MŠMT). Indikátory OECD a mezinárodní srovnání školství. Dostupné z: https://msmt.gov.cz/vzdelavani/skolstvi-v-cr/statistika-skolstvi/indikatory-oecd
Výzkumný ústav pedagogický v Praze; Národní pedagogický institut ČR; odborná literatura k historii předškolního vzdělávání v českých zemích.
Doporučené zdroje pro další studium
OECD Early Childhood Education and Care (ECEC): https://www.oecd.org/education/early-childhood-education-and-care/
OECD Network on Early Childhood Education and Care (ECEC): https://www.oecd.org/education/school/early-childhood-education-and-care-ecec.htm
Vzdělávání a OECD (Česká republika): https://vzd.cz/predskolni-vzdelavani-pece-o-deti-oecd
Společný seznam použitých zdrojů
Komenský, J. A. Informatorium školy mateřské.
Komenský, J. A. Didactica Magna.
Fröbel, F. The Education of Man.
OECD (2001). Starting Strong.
OECD (2006). Starting Strong II.
OECD (2021). Starting Strong VI.
OECD TALIS Starting Strong.
Opravilová, E. Předškolní pedagogika.
Syslová, Z. Profesní kompetence učitele mateřské školy.
RVP PV.
Autorka: Mgr. MgA. Petra Martinovská
Zdroj: Pražské školy