Čerstvé výsledky mezinárodního srovnávání žáků PISA za rok 2025 zejména v oblasti čtenářské gramotnosti vzbudily vlnu emocí. Upozorňuje se na trend klesajících dovedností v sekci čtení. Je však potřeba tento kvantifikovatelný fakt vnímat apriori negativně?
Čeští žáci se pravidelně zapojují hned do několika mezinárodních šetření týkajících se vzdělávání v rámci primárního a sekundárního školství. Kromě PISA šetření, za nimž stojí Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD) jde o ICILS testující počítačovou a informační gramotnost, TIMSS prověřující matematické a přírodovědné dovednosti a PIRLS zkoumající čtenářskou gramotnost dětí na prvním stupni základních škol.
Co se zkoumání PISA týče, podívejme se namátkově na sekci přírodní vědy. Česká republika se umístila nad průměrné hodnoty většiny zúčastněných států. V naprosté většině zemí však výsledky v porovnání s minulým šetřením šly poměrně výrazně dolů, zejména v severských zemích a na Slovensku. Mírné zhoršení u českých žáků je tak v souladu s trendem klesajících výsledků v oné oblasti. V nové oblasti „environmentální vědy“ srovnání s minulostí nemáme, umístění českých žáků je však uspokojivé, když uzavírají první třetinu nejúspěšnějších zemí.
Oblast čtení by neměla být alarmující pro Čechy, ale obecně pro takřka všechny zúčastněné země, a opět více pro severské země a Slovensko, méně pro ostrovní země typu Nový Zéland, Velká Británie nebo Japonsko. Čtenářská gramotnost se zhoršila, a to dokonce významně, ve všech sledovaných zemích vyjma Turecka, Japonska a Itálie. Podobný trend byl navíc vysledován i v oblasti matematiky. Česko se nijak nevymyká, jeho umístění je opět nadprůměrné a pokles koresponduje s obecným poklesem sledovaných zemí. Nová oblast „řešení problémů“ též nepřináší závažné výsledky – naopak Česko je na konci TOP 10 zemí.
Do jaké míry bychom se měli výsledky znepokojovat? Záleží na úhlu pohledu. Kritika testování PISA není ničím novým, vrchol této kritiky bychom mohli zařadit do roku 2014, kdy víc než stovka světových akademiků a pedagogů z prestižních vysokých škol zaslala OECD otevřený dopis, v němž zmiňují naprostou absenci umělecké, tělesné, estetické či morální a etické výchovy nebo např. porozumění světu a kultuře. Dalším problémem testování PISA se ukazuje tendence vnímat vzdělání jako jednotné v rámci sledovaných zemí. Dochází k nepřímému tlaku na uniformitu, v krajním případě k tzv. učení pro test, kdy pedagogové vědomě či nevědomě posouvají výuky směrem, který následně vyhovuje formátu testovaných oblastí. Kritika zaznívá i směrem k pořádající organizaci, jež je primárně organizací ekonomickou a vnímá vzdělávání jednostranně jako přípravu na budoucí uplatnění se na pracovním trhu. Šťastným se nejeví ani schematické řazení zemí na jednotlivé příčky. Je proto důležité, aby výkyvy v žebříčcích nebyly unáhleně interpretované a zbrkle řešené např. vládami daných zemí.
Se srovnatelnou kritikou se mohou obdobně potýkat i ostatní výše zmíněná šetření. Pro celkový obrázek zmiňme výsledky ICILS (počítačové a informační gramotnosti) z roku 2023, kdy byli testovaní žáci 8. ročníků základních škol. Čeští žáci se umístili na špičce (top 10) sledovaných zemí. Ve stejném roce se konalo šetření TIMSS (matematika a přírodověda), kde sice žáci zaznamenali mírný pokles oproti předchozímu šetření, stále ale nad průměr sledovaných zemí. Co se čtenářské gramotnosti žáků na prvním stupni základních škol týče, šetření PIRLS z roku 2021 uvádí, že čeští čtvrťáci patří opět mezi špičku sledovaných zemí, konkrétně na dělené 14. až 16. místo z 57 zúčastněných zemí. Nejnovější šetření PIRLS probíhalo na jaře letošního roku, výsledky ale zatím nebyly zveřejněny. Je tedy otázkou, zda dojde ke zhoršení této oblasti také u žáků nižšího stupně základní školy. Zároveň je třeba říct, že mezinárodní žebříčky by neměly být určujícím faktorem při rozhodování, kam posouvat tuzemské vzdělávání, ale pouze doplňkem, který sleduje trendy, jimiž se čeští žáci ubírají.
Další informace najdete zde: PISA-2025_final.pdf
Autor: Miroslav Horký
Zdroj: Pražské školy