Ačkoliv má tradiční vázané písmo v našich školách dlouhou historii, stále častěji naráží na potřeby moderní doby. Jaké reálné výhody přináší zjednodušený Comenia Script a proč před ním někteří odborníci varují?
Základy současného tradičního vázaného písma, které se v českých školách používá, sahají do devatenáctého století, kdy byla v roce 1849 zavedena latinka vycházející z anglické předlohy Copperplate. Zásadní reforma československého školství proběhla v roce 1932, kdy se písmo upravilo na monolineární a nestínované. Tvary tohoto psacího písma následně v padesátých letech dvacátého století upravil Václav Penc do podoby, která se s drobnými obměnami používá až do dnešní doby. Poslední oficiální úprava tradičního písma se uskutečnila v sedmdesátých letech dvacátého století.
V jednadvacátém století se však začal projevovat rozpor mezi touto letitou tradicí a společenskou potřebou, neboť lidé ve všech oblastech preferují rychlost a jednoduchost. Dospělí mají přirozený sklon svůj rukopis zjednodušovat a v běžném životě často píší spíše tiskacími, nedokonale spojenými znaky.
Z historického hlediska má tvarový systém naší abecedy hluboké kořeny, přičemž velký vliv na vývoj současného písma měl vznik římského písma a z něj odvozené římské kapitálky. Zásadním vývojovým stadiem latinky byla také karolínská minuskula z devátého století, kterou byl dokončen tvarový systém malé a velké abecedy. Při porovnání tvarů moderního písma Comenia Script s touto historickou karolínskou minuskulou lze konstatovat, že se jí velmi podobají. K plynulému naklonění písma vpravo a zavedení svázanosti došlo až později z ryze praktických důvodů, aby se zvýšila rychlost při ručním opisování knih a písaři nemuseli přerušovat tahy.
Reakcí na digitální dobu a společenské změny se stal typografický systém Comenia Script, jehož návrh započal v letech 2002 až 2005 na Vysoké škole uměleckoprůmyslové v Praze v rámci doktorského studia Radany Lencové. Cílem bylo vytvořit tvary adekvátní dnešní době, které by splňovaly nároky na jednoduchost, čitelnost a rychlost.
Po rozsáhlém dvouletém pokusném ověřování na třiatřiceti základních školách, jehož odborným garantem byla Pedagogická fakulta Univerzity Karlovy, vydalo v prosinci 2012 Ministerstvo školství oficiální tiskovou zprávu. Písmo Comenia Script se tak po mnoha desetiletích stalo ministerstvem doporučenou alternativou k běžně užívané psací abecedě.
Zařazení tohoto nespojitého písma do běžné výuky je ovšem dodnes podmíněno velmi jasnými pravidly ze strany ministerstva. Školy musí získat souhlas rodičů s výukou tohoto psaní, upozornit je na možné komplikace při přestupu žáka na jinou školu a zajistit vyškoleného pedagoga v metodice výuky. Výraznou diskuzi v pedagogické obci vyvolala skutečnost, že nové písmo je chráněno autorskými právy a digitální font podléhá zpoplatněné licenční smlouvě. To působilo komplikace zejména při tvorbě digitálních učebních materiálů v rámci evropských projektů, kde tvůrci měli povinnost své výstupy veřejně sdílet. Ministerstvo však školy uklidnilo prohlášením, že samotný počítačový font představuje pouze nadstandard, který pro samotnou výuku není nezbytný.
Pozitiva Comenia Script
Nejvýraznějším didaktickým benefitem písma Comenia Script je radikální zjednodušení celého systému čtení a psaní. Zatímco u tradičního vázaného písma si děti musí osvojit čtyři různé tvary pro každý grafém, nové písmo tento vysoký nárok redukuje na pouhou polovinu. Tvary psací a tiskací podoby jsou si vizuálně velmi blízké, což žákům teoreticky uvolňuje mentální kapacitu pro jiné procesy a usnadňuje přechod od čtení k psaní. Děti se navíc učí pouze jednoduchou velkou abecedu, čímž odpadá velmi náročný nácvik složitých barokních tahů současné školní normy, které dospělí lidé v praktickém životě beztak téměř nepoužívají.
Mechanika psaní tímto nespojitým písmem přináší i další podstatné výhody, které se projevují zejména při zápisu české diakritiky. Písmena se řadí vedle sebe a praktická spojení dvou a více písmen, takzvané ligatury, vznikají pouze přirozeně tam, kde je to potřeba. Zcela přijatelná je ovšem i varianta bez jakýchkoliv ligatur. Protože je žádoucí písmo přerušit, mohou děti napsat diakritické znaménko ihned nad písmenem, nikoliv až po napsání celého slova, jak se to děje u jednotažného principu. Takto napsané slovo navíc dává žákům okamžitý smysl, neboť písmeno s háčkem či čárkou znázorňuje úplně jinou hlásku než písmeno bez diakritiky.
Z hlediska speciální pedagogiky a inkluzivního vzdělávání se Comenia Script prokazuje jako vysoce přívětivá a efektivní varianta pro žáky se specifickými potřebami. Závěry Ministerstva školství i samotní vyučující potvrdili, že systém výrazně vyhovuje žákům s dysgrafií, bilingvním dětem i žákům píšícím levou rukou. Comenia Script má totiž přímo vypracované specifické tahy pro leváky i praváky, což princip stávajícího písma neumožňuje. S výukou byli velmi spokojeni vyučující ve třídách základních škol s upraveným vzdělávacím programem, kterým připadala výuka pro žáky se zdravotním postižením snazší a zábavnější.
Zkušební testování rovněž přesvědčivě ukázalo obrovský nárůst motivace a estetické kvality žákovských projevů. Z dotazníků a pozorování vyplynulo, že žáci byli při výuce vysoce motivováni, měli z psaní radost a písmo se jim jednoznačně líbilo více než jednotažné formy. Analýzy ukázaly, že děti píšící Comenia Scriptem mají často úhlednější písmo a dokážou lépe dodržet originální tvar písmen. U tradičního písma totiž děti často bojují s úměrností velikosti písmen a složitostí napojování, kdy spojovací tahy u kritických písmen překrývají samotné tělo písmene a vedou k nečitelnosti. Nové písmo tento problém eliminuje, a navíc nabízí i volitelný sklon či tvarové varianty, se kterými se děti seznamují ve druhém ročníku.
Negativa Comenia Script
Zavedení alternativního písma do škol však vyvolalo také silnou vlnu kritiky a odhalilo určitá praktická úskalí. Velmi výrazný a dlouhodobý odpor projevila část odborné veřejnosti, zejména z řad České grafologické komory v čele s Janem Jeřábkem a Světlanou Francovou. Grafologům na novém písmu vadí především jeho nízká propojitelnost do souvislého a rytmického celku. Argumentují, že nespojitost a zkrácené tahy nevyhnutelně vedou k utlumenosti a rozsekanosti dětského pohybu. Písmo podle jejich odborného posudku neumožňuje dětským rukám plně se rozvinout v plynulých napojeních a horních či dolních kličkách, což omezuje rozvoj jemněji diferencované motoriky.
Zásadní praktický problém, který potvrdily přímo analýzy a výzkumy žákovských prací z akademického prostředí, představuje u Comenia Scriptu udržení správné rytmizace textu a hranic slov. Žáci mají obecně značné potíže s hustotou písma, protože si nedokážou vytvořit jasnou představu o adekvátní velikosti mezer mezi jednotlivými znaky. Kvůli těmto nedostatkům text často splývá do nečitelného bloku, nebo se naopak opticky zcela rozpadá na izolovaná písmena. Děti si vinou absence svázaných tahů často nedokážou zafixovat slovo jako jednu ucelenou jednotku, kterou lze rozdělit pouze za určitých pravidel. Běžně se tak stává, že žáci píší předložky dohromady s následujícím slovem nebo naprosto nesmyslně rozdělují jedno slovo na dvě části.
Navzdory silným teoretickým předpokladům se nakonec vůbec nepotvrdilo, že by vizuální podobnost s tiskovým písmem dokázala dramaticky zrychlit nebo zlepšit samotný proces čtení. Výzkumy provedené na reprezentativním vzorku žáků druhých a třetích ročníků ukázaly, že z hlediska celkové kvality tichého čtení neexistují mezi dětmi píšícími tradičním písmem a Comenia Scriptem žádné statisticky významné rozdíly. Detailnější pohled dokonce odhalil, že plynulost a kontinuita klasického vázaného písma může podvědomě lépe podporovat lineární a sekvenční sledování textu, což se projevilo o něco lepšími výsledky těchto žáků v explicitních úlohách vyžadujících doslovné vyhledání informací. Odpůrci navíc upozorňují, že děti píšící Comenia Scriptem mohou mít následně potíže se spojováním slabik při hlasitém čtení.
Z dlouhodobého a sociologického hlediska se navíc objevuje velmi reálné riziko ztráty mezigenerační a kulturní kontinuity. Pedagogické zkušenosti z vyšších ročníků totiž ukazují, že žáci odchovaní primárně na nespojitém písmu měli později značné potíže vůbec přečíst slova napsaná tradiční vázanou formou. Toto zjištění otevírá zásadní debatu o tom, zda individuální komfort jedince nepřevažuje nad univerzální čitelností pro všechny generace.
Pokud nastupující generace nedokáže plynule přečíst dopis od svých prarodičů nebo dekódovat běžný historický dokument, vzniká umělá bariéra, která zbytečně narušuje kulturní kontinuitu a historické pouto s minulostí.
Písmem Comenia Script se zaobíral pořad Identita. Konkrétně v epizodě 4 – Vzdělávání. Celý díl naleznete na tomto odkaze.
Autor: Jiří Linhart
Zdroj: Pražské školy