Dne 15. června 2026 se v sídle Hospodářské komory, na Kafkově náměstí v Praze 1, uskutečnil workshop zaměřený na sdílení poznatků, doporučení a praktických zkušeností souvisejících s pedagogickou praxí studentů v mateřských školách a dalších institucích zaměřených na předškolní a mimoškolní vzdělávání. Setkání se zúčastnilo 30 účastníků z řad předškolních a mimoškolních pedagogů, ředitelů mateřských škol z Prahy a zástupců vzdělavatelů především z VOŠ, SOŠP a Gymnázium Evropská 33 v Praze 6. Jeho hlavním cílem bylo propojit výsledky screeningu s přípravou akčních plánů, které mohou přispět ke zkvalitnění podmínek pro realizaci praxí.
Východiska a cíle workshopu
Úvodní část workshopu byla věnována představení projektu, jeho plánování a očekávaným výstupům. Účastníci byli seznámeni s celkovým rámcem projektu, s rolí zapojených aktérů a s významem akčního plánování jako nástroje systematického rozvoje pedagogické praxe v mateřských školách.
Významnou součástí setkání bylo objasnění struktury, obsahu a cílů akčního plánu. Akční plán byl představen jako praktický dokument, který má pomoci mateřským školám pojmenovat priority, nastavit konkrétní kroky a vytvořit podmínky pro dlouhodobě udržitelnou podporu studentů na praxi.
Výsledky screeningu jako podklad pro akční plánování
Nejprve byli účastníci workshopu seznámeni s výsledky screeningu, který probíhal během jarních měsíců. Výsledky poskytly důležité informace o současném nastavení praxí, zejména o přípravě studentů, obsahu jejich činností v mateřské škole, evaluaci dětí a rozdílech mezi jednotlivými typy praxí a problémy se kterými se jednotlivé mateřské školy setkávají. Tyto poznatky umožňují lépe identifikovat oblasti, které vyžadují metodickou podporu, jasnější pravidla nebo sdílení příkladů dobré praxe.
Spolupráce mateřských škol se vzdělavateli
Diskuse ukázala, že spolupráce mezi mateřskými školami a vzdělavateli je pro kvalitu praxí zásadní, avšak současně administrativně i organizačně náročná. Mezi klíčová témata patří uzavírání smluv a dohod, plánování průběhu praxí, hodnocení studentů, znalost učebních plánů vzdělavatelů, financování mentorů, pravidelná zpětná vazba a návštěvy tutorů v mateřských školách.
Za důležitý faktor byla označena také motivace praktikantů a jejich zájem o profesi učitele mateřské školy. Kvalitně nastavená praxe by měla studentům umožnit nejen pozorovat a realizovat pedagogické činnosti, ale také porozumět širšímu kontextu práce mateřské školy.
Obsah praxe a komunikace s veřejností
Praxe studentů by neměla být vnímána pouze jako přímá práce s dětmi, ale jako komplexní profesní zkušenost zahrnující mimořádné akce, porady, konzultace, spolupráci s rodiči a různými institucemi a další nepřímou pedagogickou činnost. Právě tyto oblasti pomáhají studentům pochopit profesi v její každodenní šíři a odpovědnosti.
Součástí diskuse byla také potřeba vhodně informovat rodiče a širší veřejnost o přítomnosti studentů na praxi. Mateřské školy mohou využívat školní vzdělávací program, nástěnky, elektronickou komunikaci nebo další informační kanály, aby bylo zřejmé, jaký je smysl praxí a jak přispívají k rozvoji budoucích pedagogů.
Potřeby dalšího vzdělávání a metodické podpory
Účastníci formulovali řadu témat vhodných pro semináře a další vzdělávání. Mezi nejčastěji zmiňované oblasti patřilo formativní hodnocení, nové RVP PV, Kompetenční rámec absolventa, pohybové aktivity v novém pojetí, logopedie, metodické řady, práce s „křehkým“ studentem, relaxace, wellbeing, digitální kompetence a komunikace s rodiči.
Jako vhodné formy podpory byly navrženy videozáznamy, webináře, metodické manuály, kontaktní databáze, sdílené platformy a příklady dobré praxe. Tyto nástroje mohou přispět ke sjednocení postupů, k lepší orientaci nových studentů i k posílení spolupráce mezi školami a vzdělavateli.
Akční plán jako nástroj rozvoje kvality
Tvorba akčních plánů byla pojata jako příležitost ke sdílení nápadů, zkušeností a inspirace mezi zapojenými mateřskými školami. Práce ve skupinách s garanty umožnila účastníkům promýšlet konkrétní opatření odpovídající podmínkám jednotlivých škol a zároveň hledat společné principy kvalitní praxe.
Akční plány mají být zpracovány do 20. září 2026 a následně předány garantům, kteří je zašlou dalším odpovědným osobám. Další hodnocení je plánováno na únor 2027, červen 2027 a září 2027, kdy by mělo být zřejmé, která opatření se stala trvalou součástí systému podpory pedagogických praxí.
Doporučené oblasti akčních plánů
V organizační oblasti se jako prioritní jeví vytvoření přehledného manuálu pro příchod nového studenta, aktualizace původních akčních plánů, nastavení evaluačního dotazníku pro studenty a systematické seznámení s provozními podmínkami mateřské školy.
V personální oblasti je vhodné zaměřit se na zajištění mentorů, jejich proškolení a nastavení srozumitelných kritérií pro hodnocení studentů. Stabilní a odborně připravený mentor, provázející učitel, představuje pro studenta klíčovou oporu při postupném vstupu do profese.
V materiální oblasti byla zdůrazněna potřeba vytvořit zázemí pro studenty, prostor pro evaluaci a sdílený sborník pomůcek. Takové podmínky podporují bezpečné, přehledné a profesně podnětné prostředí pro realizaci praxe.
V oblasti komunikace je žádoucí jasně vymezit náplň nepřímé pedagogické praxe, související administrativní postupy a očekávání jednotlivých aktérů. Transparentní komunikace snižuje nejistotu studentů, mentorů i vzdělavatelů a přispívá k plynulejšímu průběhu praxe.
Závěr
Workshop potvrdil, že kvalita pedagogických praxí v mateřských školách závisí na promyšlené organizaci, partnerské spolupráci se vzdělavateli, metodické podpoře mentorů a otevřené komunikaci se studenty i rodiči. Akční plánování představuje účinný prostředek, jak převést zjištění ze screeningu do konkrétních opatření, která mohou dlouhodobě posilovat profesionalitu, srozumitelnost a udržitelnost systému praxí.
Autorka: Mgr. Ivana Mrklasová
Zdroj: Pražské školy